Zapomeňte na myšlenku, že lidi ve Vašem životě potkáváte náhodou. Svět je jako obrovský radar, který nás neustále v jednom kuse skenuje a detekuje, co se potřebujeme naučit, kde jsme zamrzli, co jsme nepochopili, a dle toho nám posílá do života odpovídající osoby a události, které nás – pomocí emocí jako je vztek, smutek, beznaděj, zoufalost, panika, strach – učí. Mění naše přesvědčení, mění nás. Všechno je to předem nějak vypočítané, jakoby naplánované. Lidi kolem Vás jsou Vaši učitelé, Vaši lektoři, Vaši trenéři a Váš partner je ten největší trenér ze všech.
Dnes to bude o tom, jak mě dlouho totálně vytáčel můj přítel, než jsem pochopila, že mě vlastně učí. Třeba se v mém příběhu a v příbězích mých klientů taky najdete.
„LIDÉ KOLEM VÁS VÁM NASTAVUJÍ ZRCADLO.“
No, tohle je sice krásná věta, takový motivační blábol, který si můžete všude vygooglit, ale co si pod tím představit? Dám Vám pár krásných příkladů ze života:
V úvodu chci říct, obzvlášť s ohledem na předchozí podcast, podcast #35, kdy jsme řešili druhé tajemství harmonického vztahu, tedy zvládnutí mentální nevěry, že můj přítel sice má pár much, ale jinak je to vážně super chlap s ohromným srdcem. To, že v mých podcastech vytahuji právě ty mouchy, je jen kvůli autenticitě, abyste na příkladu jednoho obyčejného vztahu pochopili, co to zrcadlo vlastně znamená v reálném životě.
Jdeme na to. Jedna z mých největších životních lekcí začala nenápadně, plíživě a stačila k tomu jedna věc. MOBIL.
Schválně, tipněte si, kolik hodin denně strávím na sociálních sítích, s ohledem na to, že vidíte nový příspěvek ode mě skoro každý den? Lidi kolem mě většinou hádají něco kolem 3–4 hodin denně. No, vyvedu Vás z omylu. Kromě času stráveném při sdílení příspěvků pro Vás, tam nejsem skoro vůbec. Prostě nejsem „scrollovací typ“ – zase abych nekecala, jako ano, mám párkrát do týdne své momenty –, ale obecně na internetu nebrouzdám skoro vůbec.
Tak a teď si to představte, našla jsem si muže, který je průměrný konzument sociálních sítí. Dle statistik průměrný Čech (v jeho případě Slovák) chňapne po mobilu asi 50–60 krát za den, tedy každých dejme tomu 19 minut, a celkově za den stráví na mobilu 4–5 hodin. Já tam jsem tak půl hodinky denně a už tak mi to přijde moc – takže je Vám asi jasné, že jsem svého přítele viděla jako extrémního sociálního závisláka. Neskutečně mě to rozčilovalo a ze začátku jsem si nikdy neodpustila takové to uštěpačné: „Zase visíš na mobilu?“ nebo „Ty, to nemůžeš dělat něco hodnotnějšího, vždyť to je úplná ztráta času.“ nebo „Jak se Ti žije jako závislákovi?“ Fakt mě to vytáčelo do běla.
Jednoho krásného dopoledne, když jsem ho zase viděla rozvaleného na gauči a slyšela, jak si pouští další vtipné video, jak si skateboardista drtí přirození o nějakou tyč, tak ještě před tím, než jsem vystartovala, jsem se ale zastavila a zeptala jsem se sama sebe – proč mě to vlastně tak rozčiluje? Mimochodem, proces jak a proč tato metoda funguje, jsem popisovala v podcastu #34 s názvem Zvládnutí extrémní reakce. Určitě doporučuji si poslechnout, je to jedna z nejlepších technik, jak okamžitě zvládnout každou vztahovou třecí plochu nebo vztahový problém.
No, co si myslíte, přítel mi nastavoval zrcadlo. Viděla jsem v něm to, co já sama bych ráda dělala, ale nedovolila jsem si to. Hrozně ráda bych jen tak byla, „zevlila“, nedělala nic, co má přidanou hodnotu, prostě se jen nudila, zabíjela čas a odpočívala, ale z nějakého důvodu jsem si to nechtěla dovolit. V hlavě mi blikala taková ta kontrolka: „Žij naplno, vše co děláš, Tě musí někam posouvat!“ A pak jsem viděla jeho, jak úplně v pohodě, bez výčitek dělá věci, které ho vůbec nikam neposunou. A ještě si to užívá. To byl první AHA moment, že já mu to vlastně závidím…
1. PRVNÍ TYP ZRCADLA, který Vám Váš partner může nastavovat, je:
Vlastnost, kterou máte v sobě, ale potlačujete ji, nedovolíte si ji. Nedovolíte si se chovat jako on nebo ona a v podstatě mu nebo jí to do jisté míry závidíte.
Při této příležitosti jsem měla ještě druhý AHA moment, který s touto lekcí byl velmi úzce spjat, v mé hlavě se zrodil závěr, že přítel je vlastně sobec, když místo toho, aby vymyslel nějakou aktivitu pro oba, si dělá věci po svém.
Já, nesobecká Péťa, chodím se sobcem. No, to jsem dopadla!
Jenže, Vy nemůžete nikoho nazvat sobcem, aniž byste tu vlastnost sami dobře neznali na sobě. Jak je nádherně řečeno v knize Mudrc, surfař a byznysmenka: „Lidé v našem životě jsou jako zrcadlo odrážející jak nejsvětlejší, tak nejtemnější stránky nás samotných. Jestliže jsi nikdy neviděl kaviár, nepoznáš na nóbl večírku, že ho má někdo na talíři. Jak bys o někom mohl říci, že byl štědrý, když bys sám štědrost neměl v sobě. Ale platí to i naopak. Abys mohl někoho nazvat manipulátorem, musíš Ty sám mít v jistých směrem manipulativní stránku. Abys někoho mohl vnímat jako sobce, musíš mít trochu sobectví v sobě.“
Tohle pro mě byla dvojitá lekce, nejenom, že se sama chovám v určité oblasti mého života jako sobec a přítel mi to jen v jiné oblasti zrcadlí. Ale zároveň, co se týká právě trávení společného času – měla jsem na něj až nereálné nároky a nucenou pozorností svého partnera jsem si kompenzovala nedostatečnou sebelásku. Na všem jsem zapracovala, odbourala bloky, našla si vlastní hobby, začala se mít o kousek víc ráda a v mnoha chvílích mi teď fakt stačí s přítelem prostě jen být v jedné místnosti a… Olala, i on jakoby zázrakem přirozeně omezil svůj čas na sítích a my toho společně děláme víc než před tím.
2. DRUHÝ TYP ZRCADLA, který Vám Váš partner ukazuje je:
Chování nebo vlastnost, kterou děláte taky, jen v jiné oblasti života.
K tomu mám ještě krásný příklad klientky, která se hrozně rozčilovala, že její manžel dělá doma šílené scény kvůli každé blbosti. Jednou to byla nevyndaná myčka, podruhé její pozdní příchod z práce, do třetice rozbitá lednička. Kristýna to na koučinku Lumina Learning komentovala slovy: „Peti, to nemůžu mít alespoň doma klid, když v práci mám pořád takové nervy?“ Ahaaa… a jsme doma! Naše milá Kristýnka byla běsnící bestie v práci, kde, jak jsem pochopila mezi řádky, dokázala řvát na své kolegy kvůli každé drobnosti. A hele, ono se jí to krásně zrcadlilo doma s manželem.
Díky koučinku Lumina Learning a tomuhle uvědomění jsme to ale zvládly společně odbourat, Kristýna prošla velkou sebereflexní transformací a jako zázrakem, jakmile ustaly scény v práci, ustaly i scény doma.
ZRCADLO TEDY MÁME DVOJÍHO TYPU:
1. Vlastnost, kterou máte v sobě, ale potlačujete ji, nedovolíte si ji, i když byste chtěli.
2. Chování nebo vlastnost, kterou děláte taky, jen v jiné oblasti života.
Upřímně doufám, že teď je Vám trošku jasnější, co znamená ten motivační blábol: „Lidi kolem Vás Vám nastavují zrcadlo.“ A Vy se teď můžete zvědavě vrhnout do hledání těchto zrcadel.
Máme tedy za sebou už 3 tajemství harmonického vztahu. Nejprve jsme rozebrali, jak zvládnout extrémní reakci a jak zatočit s mentální nevěrou, dnes jsme se podívali na našeho partnera trošku jinou optikou, ne jako na partnera, ale jako na učitele. Ve čtvrtém, předposledním díle o harmonickém vztahu, si posvítíme na manipulaci ve vztahu aneb jak dosáhnout svého daleko rychleji než obviňováním a syrovým vyvěráním emocí na povrch.
Znáte někoho, komu by tyto články a podcasty mohly pomoci? Kdo by v nich našel inspiraci?
Sdílejte je, prosím, se svými kolegy, přáteli, s rodinou. Zároveň budu ze srdce vděčná za reakce, jak se Vám dnešní podcast líbil, jakou jednu větu nebo myšlenku si odnášíte právě a zrovna Vy.
Jestli ještě nejsme v kontaktu, tak si mě určitě najděte na jakékoliv síti, kterou používáte, LinkedIn, Facebook, Instagram, kde denně sdílím inspiraci a kousek sebe. Mrkněte také na můj web www.petrabouskova.cz.
