Podcasty

Víte, co je tzv. syndrom „MAS“? Kromě toho, že jde o velmi vážnou komplikaci revmatických onemocnění, mluvíme zde o syndromu aktivovaných makrofágů. Podle Davida Gradyho jde taky o syndrom bezmyšlenkovitého přijímání pozvánek v kalendáři.

Určitě to znáte. Co firma, to jiný preferovaný „tool“ na online cally. Někde frčí výhradně přes Teams, přítel ve Škodovce se neodlepí od Skypu a já zase mám ráda Zoom. Do Zoomu jsem pronikla před pár lety v mexické firmě, kde jsem dělala manažerku

Prima, řeknete si, už žijeme v koroně, zavření doma na home officech, jen při počítačích skoro rok. Veškeré fungování všeho se přesunulo čistě na obrazovky, všechny prezentace, všechny schůzky.

Ne, dnes to fakt nebude o tom, jak jsem se polila kávou nebo jak mi nešly slidy. Mám za sebou upřímně už tolik prezentací, že tohle beru jako denní rutinu. A kdo byste mě znal, víte, že já se dokážu polít kdekoliv, kdykoliv a čímkoliv.

Moje vůbec první konference v Maďarsku – stojím vyděšená před publikem, které náhle vstává a všichni odcházejí. Nechápu, co se děje, až po chvilce mi to „docvakává“. Organizátoři spletli v programu konference místnosti dvou přednášek

Jedna z prvních rad, které jsem sama dostala, když jsem jela na svou úplně první konferenci byla: „Najdi si v publiku někoho, kdo je víc vystresovaný než Ty, ten Tě uklidní.“ A fakt! Hned celá první řada se děsila, co tahle akční Češka s nimi bude zkoušet.

Ten paralyzující strach z prezentování žije jen ve vaší hlavě. Tak zní víceméně hlavní myšlenka, která stojí za trémou z veřejného vystupování. Tenhle fakt má jednu velikánskou výhodu. V momentě, kdy strach je jen ve vaší mysli, není mimo vaši kontrolu.

V druhém podcastu, kde jsme dopodrobna rozebírali trému, jsem zmiňovala statistiku, že lidé by raději zemřeli, než aby něco prezentovali. Pokud ale řeknete, že se bojíte prezentovat, říkáte jenom půlku pravdy.