Minulý víkend jsem byla u rodičů v Plzni na zahradě a přijela má skvělá kamarádka Míša, se kterou vždycky máme duchaplné rozhovory, které jdou do hloubky, a to mě hrozně baví. Tak jsme s Míšou začaly na terásce probírat, jak přijít na své poslání na Zemi a jaký je vlastně smysl života. Má milovaná maminka stála v kuchyni, která je hned vedle terasy, chvíli nás poslouchala, pak to nevydržela
Před 3 týdny mi zemřela má milovaná babička. Když byla týden v kómatu, začala jsem ze zoufalosti hledat informace, co se vlastně s člověkem během kómatu děje. Našla jsem plno informací o tom, jak si duše lítá v jiných světech a prozkoumává neprozkoumané. Dokonce jsem četla článek, kdy paní popisovala, jak se jí zdálo, že je na nádherném místě na její vysněné Antarktidě, dívá se na západ slunce a sedí tam celá zmrzlá a omámená tou krásou.
Čím víc hledíme do mobilů, tím víc do nás cpou důležitost všímavosti. Čím větší efektivitu po nás požadují naši nadřízení, tím častěji lidé „googlí“ meditační pobyty. Čím víc se rozvíjí fastfoodový průmysl, tím víc článků o zdravé stravě vychází. Žijeme vlastně v hrozně divné době, žijeme v totálním paradoxu. Máme pocit, že náš život neustále zrychluje, máme pocit, že trávíme v práci až moc času, máme pocit, že nás ostatní neustále nutí do vyšších a vyšších výkonů.
Miluju sebepoznání a seberozvoj, ale svým způsobem už ho mám po krk. Je to pořád na „jedno brdo“. A tak místo čtení jsem poslední týdny začala pravidelně cvičit podle YouTube videí jógu. Tam na mě mezi těmi všemi ženami na podložkách vykoukl rozhovor s Dalajlamou. Toho člověka prostě musíte milovat. A mě daný krátký dokument nadchnul, Už žádné kecy v kleci od seberozvojových rychlokvašek o motivaci a odvaze, ale myšlenky a životní rady od opravdového osvíceného.
Jsem žrout, miluju jídlo. Pro dobrý cheesecake bych vraždila. Vždy jsem o sobě hrdě prohlašovala, že jsem kavárenský a restaurační typ, cítím se tam jako doma. Když jsem byla malá a chtěli jsme jít s rodiči do restaurace, vždy jsem taťku nutila se ještě před vchodem podívat na menu, jestli mají smažák s kroketami a tatarkou. Když neměli, růžová bačkůrka Petrušky Bouškové nešla přes práh. Navíc jsem měla už odmala plechový žaludek – absolutně v klidu jsem na oslavách do sebe tlačila dort a k tomu přikusovala klobásku.
Věděli jste, že až 84 % naší denní dávky e-mailů je SPAM? Nevěříte? Věřte. V dnešním podcastu Vám předvedu módní přehlídku těch nejbídnějších a nejpodlejších spamů ve Vaší schránce, do kterých – a to se vsadím – byste nikdy neřekli, že se jedná o SPAM! Dnes to bude vášnivé, dnes to bude na dřeň, dnes Vás donutím k velkým změnám, které Vám umožní o 100 % lépe hospodařit s časem. Čeká nás až morbidní masakr motorovou pilou ve Vašich e-mailech!
V minulém podcastu, v podcastu č.26, jsem Vám odkryla jeden z nejvíc ponižujících okamžiků mého profesního života. Já, koordinátorka 5 „ajťáků“ s naším komunikačním problémem, v jedné místnosti s top managementem a jejich komunikačním problémem. Navíc jsem v tomto podcastu odkryla za mě zcela klíčové první pravidlo týmové komunikace, které Vám odkrylo tajemství JAK NĚCO VYSVĚTLIT, ABY TO FAKT KAŽDÝ POCHOPIL?! Jestli jste daný podcast ještě neslyšeli nebo nečetli, tak doufám, že jsem Vás právě teď dostatečně namotivovala si ho ihned po poslechnutí tohoto podcastu pustit, abyste měli komplet celou týmovou komunikaci v malíčku.
„Udělejte z nich tým, ale rychle!” Fantazie, tomu říkám SMART zadání jako blázen – konkrétní, jasně měřitelné, dosažitelné, odsouhlasené, realistické a s pevným časovým rámcem. Ale to zvládnu, uklidňovala jsem svou hysterií se zmítající intuici – zvládla jsem už horší věci. To jsem ještě netušila, co mě čeká.
Už ani nevím, kdy to začalo. Kdy jsem se začala zajímat o seberozvoj. Proč je to zrovna u mě tak šokující, to pochopíte, když Vám teď zprostředkuji takový malý pohled do minulosti.
Celá moje rodina je velmi, velmi technicky zaměřená, všichni vystudovali programování. Já sama jsem v tradici pokračovala na Fakultě aplikovaných věd v Plzni. Jsem žena analytik, nikdy jsem nechápala filozofii, psychologii a nikdy jsem to vlastně ani chápat nechtěla.
Tak už jdeme do finále a za všechno vážně dík! Možná přijde i kouzelník a pro mě takovým kouzelníkem je právě Lumina Learning, Vy už máte zmapováno skoro všechno. Víte, jestli jste poháněni disciplínou, nebo inspirací. Víte, jestli jste realista, nebo vizionář. Víte, jak moc jste extrovertní a jak moc introvertní. Ale co ještě nevíte, a to je dnešní poslední dílek puzzle do naší skládačky… nevíte, jestli Vaší úchylkou jsou lidi, nebo výsledky, a jak moc toto nastavení ovlivňuje každý Váš den. To vše a mnohem víc v dnešní „hurikánově“ rychlovce.
End of content
End of content