Jsem žrout, miluju jídlo. Pro dobrý cheesecake bych vraždila. Vždy jsem o sobě hrdě prohlašovala, že jsem kavárenský a restaurační typ, cítím se tam jako doma. Když jsem byla malá a chtěli jsme jít s rodiči do restaurace, vždy jsem taťku nutila se ještě před vchodem podívat na menu, jestli mají smažák s kroketami a tatarkou. Když neměli, růžová bačkůrka Petrušky Bouškové nešla přes práh. Navíc jsem měla už odmala plechový žaludek – absolutně v klidu jsem na oslavách do sebe tlačila dort a k tomu přikusovala klobásku. Byla jsem prostě gurmán, suďte mě za to. Gurmán, který vychutnává, ale nevaří. Jop, veřejně se zde Vám všem posluchačům a čtenářům přiznávám, jsem žena, kterou vaření nebaví a vůbec jí to nejde. A proč Vám to tohle vše říkám? Už 3 měsíce totiž frčím na speciální stravě a kuchyň je místnost, kde trávím svá volná odpoledne. Jím totiž… a teď se připravte… bez lepku, bez cukru, bez mléka, nesmím alkohol a nesmím samotné kafe! Ptáte se, co teda jím? Co piju? Proč jsem se do toho pustila? Co vařím, když neumím vařit? Tak o tom to dneska bude… A jestli si myslíte, že to bude další povídání o tom, jak je to bezvadné, jak se to dá bez problémů zvládnout a jak chuťově výborné věci se dají uvařit i bez lepku, cukru a mléka, tak jste na omylu. Dnes to bude tvrdá realita o zdravých žvancích. ?
První otázka, která Vás asi napadne, proč by do toho, proboha, někdo dobrovolně šel? Proč si zakázat to nejlepší, co kuchyň nabízí? Lepek, cukr, mléko, vždyť to jsou základní ingredience všeho dobrého. Ano, jsou. A drazí vegani, vegetariáni, raw lidi a všichni ostatní dobrovolní fanoušci jistých omezení a restrikcí, ať jste přesvědčeni o čemkoliv, bez těchto 3 věcí nikdy nedokážete v kuchyni vykouzlit to, co s nimi. A je jedno, kolik sójového mléka, kokosového cukru nebo rýžové mouky tam nakydáte.
Jak už jsem zmiňovala v podcastu č. 25 DO ZMĚNY NIKOHO NEDONUTÍTE, a přesto se o to snažíme, již pár let se zotavuji z jistých problémů se žaludkem a ačkoliv hodně pracuji s vnitřkem, tedy s psychikou a zjišťováním, co za tím stojí (a že často to jsou brutální a zcela nelogické prográmky a věty, které se mi zasekly v paměti), tak zároveň to samozřejmě řeším i z vnějšku. Dostala jsem doporučení na pana doktora Freje, který mi poslal seznam vhodných a nevhodných potravin, aby mi celý trávicí systém mohl pěkně odpočívat a pomalu se léčil. Tímto mu tady nechci dělat reklamu, jen popisuji svou cestu.
Má první reakce na můj nový jídelníček? Respektive dá se to vůbec nazývat jídelníček, když skoro nic nesmíte? Totální panika! Zavolala jsem své milované sestřičce.
Ségra totiž na rozdíl ode mě je už od puberty bláznivý nadšenec do zdravé stravy. Již od svých 16 mi vždycky barvitě vyprávěla o benefitech „mimozemšťanských“ potravin jako pohanky, quinoa, tempeh, rýžové nudle a o všech těch dalších věcí bez chuti a zápachu. Při jejím vyprávění jsem se vždy soucitně usmívala, a pak jí škodolibě nabídla brambůrky s extra slaninovou příchutí. Teď se i ze mě měl stát mimozemšťan! No nazdar bazar! Ségra mě po telefonu uklidnila a poslala mi pár jednoduchých receptů, které neobsahovaly nic, co jsem měla v ledničce.
Ta byla čerstvě po nákupu různých sýrů, jogurtů a šlehačky. Nádech, výdech, oukej, z toho všeho něco „uklohním“ příteli a sama si tedy nakoupím znovu. V pohodě, to zvládnu. Pocity beznaděje vystřídaly pocity zoufalosti… Můj první nákup na Rohlíku mi trval asi 4 hodiny, protože ačkoliv jsem bleskurychle a velmi inteligentně otevřela sekci „Speciální výživa“, tak pročítání složení potravin bylo nekonečné – když to nemělo lepek, mělo to mléko, když to nemělo mléko, mělo to cukr a tak dále. Po 4 hodinách jsem naklikala do košíku vše, co jsem potřebovala k tomu, abych 2 týdny nebyla jen o vodě. Když jsem viděla cenu nákupu, polil mě studený pot! Nejenom že mě čeká strava bez chuti a vůně, ale ještě mě to bude stát jak půlka nájmu! Když chcete jíst zdravě, musíte se připravit, že si připlatíte. Ze stovek jsou tisíce, jen to fikne.
Teď se dostaneme k několika zajímavostem…
JAK SE MI ŽIJE UŽ ČTVRT ROKU BEZ LEPKU, CUKRU A MLÉKA?
Na začátku jsem měla totální „absťák“ po víně. Byla jsem zvyklá si dát večer k vymýšlení těchto podcastů nebo příspěvků na sociální sítě skleničku vínka. Každopádně jsem si zvykla, jde to i bez vína. Další věc… Můj volný čas je vyplněn googlením receptů a googlením speciálních potravin, které můžu. Co se týká receptů, člověk by řekl, že toho je na internetu spousta… No, ale vražedná kombinace bez lepku, bez cukru a bez mléka. Jste v háji. Ale dá se najít a já od té doby vyzkoušela plno receptů, některé jsem musela vyhodit, protože se to nedalo jíst. Jiné jsem i celkem s chutí pozřela. Tak Vám tady vysypu pár tipů na ty, co ujdou a jsou jedlé. Kdo tento podcast posloucháte jenom jako audio do uší a něco z toho, co tu budu vyjmenovávat, Vás zaujme, určitě následně mrkněte na článek k tomuto podcastu, kde na proklik se rovnou dostanete na všechny zmíněné recepty a potraviny.
DOPORUČENÍ NA MIMOZEMŠŤANSKÉ RECEPTY
Tak jasně, co bych to byla za ségru, kdybych nedoporučila stránku své sestřičky. Ona na rozdíl ode mě vaření miluje a to, co ona uklohní, je fakt dobré, tak jsem jí asi před rokem donutila založit facebookovou stránku s recepty. Stránka se jmenuje Svůj Smysl a doporučuji ji všem, co mají rádi hlavně luštěniny na milion způsobů a celkově rádi vaří tak, aby to dávalo smysl.
Další zajímavá žena, na kterou jsem na internetu narazila, je Maria Jurková, která vaří a peče pro celou svou rodinu právě bez cukru, mléka a lepku. Klobouk dolů. Pak jsem objevila stránku Na vlně chuti, tam odtud hodně peču, ale doporučuji do všeho přidat o dost víc cukru, jinak můžete skončit s pekáčem nesladké suché houbičky na mytí. Dále stránka Vím, co jím – tady mohu vysoce doporučit batátové bezlepkové brownies, ty chutnaly i mojí rodině a to je co říct. Nebo stránka Jíme zdravě. Z anglických kuchařů mě chytly sušenky od Love of Raw, super je týpek z Avant-Garde Vegan, pak mě baví vousatý černoch z Make It Dairy Free s jeho geniálním receptem na bezlepkovu pizzu, nebo mistr na jakoby sýry je Minimalist Baker, díky němu jsem si udělala vlastní veganský čedar nebo ricottu. No mazec! Přijdu si jak Alenka v říši divů.
Zde se zastavím a chtěla bych Vás všechny, kteří jste na tom třeba podobně jako já, poprosit o další tipy na recepty, protože se to občas fakt blbě hledá. Předem děkuju za všechny soukromé i nesoukromé zprávičky!
DOPORUČENÍ NA MIMOZEMŠŤANSKÉ POTRAVINY
A teď něco k extra super divným, ale celkem dobrým mimozemšťanským potravinám!
Opět, pokud Vás cokoliv zaujme, v článku najdete ihned proklik na potravinu, o které mluvím.
Schválně, věděli jste, že existuje něco jako tapiokový škrob? Prášek do pečiva bez lepku? Kytka k sežrání, která chutná jako ricotta? Hobliny z kokosového oleje, které chutnají jako strouhaná mozzarella? Co takhle superpotravina lahůdkové droždí? Místo normálního cukru můžete vyzkoušet kokosový cukr nebo všemožné sirupy, jako javorový, čekankový nebo rýžový sirup? Nedávno jsem objevila jahodový džem bez cukru značky Marmelády s příběhem nebo marmelády Relax, které jsou slazené pouze dalším ovocem. Připadám si jako člověk, můžu marmeládu! No, sice doopravdy normální člověk si dá chleba s máslem a marmeládou, já si dám pohankovou podrážku s přepuštěným máslem ghí a rozmatlanými jahodami v želírující látce, ale neber to! Ne, vážně, je to docela dobré. Osobně mě ještě nadchly malé, dětské, slaďoučké, kokosové trubičky Kiddylicious. A jako poslední extra super tip mám fantastickou, zdravou veganskou čokoládu s kokosovým cukrem a kokosovými plátky od Alnatury. Tu prostě musíte vyzkoušet!
Zase krátké zastavení, jestli jste na tom podobně jako já, budu ze srdce ráda za další zajímavé doporučení na mimozemšťanské laskominy! Díky moc!
A jsme ve finále…
5 VĚCÍ, KTERÉ SE V MÉM ŽIVOTĚ ZMĚNILY
1. Lockdown a zavřené restaurace mi nevadí, protože stejně nikde nic nemůžu, což je ale ve finále pěkný „opruz“. Když jedu za rodinou, musím je předem informovat o všech mých omezeních, což je zase pěkný opruz pro mou mamču, která nás jídlem ráda rozmazluje. Když jdeme s bandou opékat buřty (o čemž jsem mluvila v podcastu č. 19 9 ZARUČENÝCH TIPŮ: Už žádná nuda v lockdownu! Už žádný stereotyp!), peču si tam bezlepkový chleba. To prostě nechceš.
2. Bez pořádného mixéru se při téhle stravě moc nenajíte, protože v podstatě v každém druhém receptu mixujete buď oříšky, nebo oříšky s mrkví a jablkem. Já si kupovala tyčový mixér President z Tescomy a jsem s ním celkem spokojená, takže za mě doporučení.
3. Při jakémkoliv omezení je klíčové mít kolem sebe lidi, kteří Vás podpoří. Jestli je nemáte, najdete je v různých facebookových skupinách, kde pochopíte, že fakt nejste sami a všichni s vařením slušně zápasí. Můj přítel se k tomu postavil úžasně. Vaří si sám svoje prasárničky a já si vařím sama svoje neprasárničky. Za prvé mu strava od mimozemšťanů moc nechutná, za druhé já tím pádem nemusím vařit dvakrát tolik a minimalizuji tak svůj čas v kuchyni. Díky bohu za jeho pochopení a díky bohu, že u nás láska neprochází žaludkem!
4. Možná Vás bude zajímat, zda opravdu reálně pociťuji nějaké změny. Tak ano, mám víc energie, lépe se mi spí a zmizel mi povlak z jazyka. Pleť se vyčistila. Navíc jsem občas trpěla na večerní zvýšené teploty a bušení srdce (vše ukazovalo na skrytý zánět v těle), tak to je taky minulost. A cholesterol se mi vrátil náramně do normy. Takže ačkoliv si nedokážu představit takhle jíst do konce mého života, tak jo, něco na tom bude.
5. A poslední extra super vychytávka! I pro Vás, kterým zdravá strava nějak nic moc neříká, ale stejně jste doposlouchali nebo dočetli až sem. Což se Vám teda klaním k zemi, kamarádi!
Nakonec jsem objevila způsob, jak si dát kafe! A na sto procent u tohoto způsobu zůstanu, až tohle všechno pomine.
Kafčo je daleko lépe stravitelnější pro žaludek, když jeden hrníček smícháte s 2 polévkovými lžícemi MCT oleje. Kupte si k tomu malý mixérek na pěnu, mně se perfektně osvědčil ten z Tescomy za 2 stovky, a uvidíte, že budete mít dvakrát tolik energie jako při normálním kafču, a navíc si chráníte tak celé zažívání. Já na tom ujíždím, tedy vysoce doporučuji všem, kteří si chtějí brutálně nastartovat svůj den!
Znáte někoho, komu by tyto články a podcasty mohly pomoci? Kdo by v nich našel inspiraci?
Sdílejte je, prosím, se svými kolegy, přáteli, s rodinou. Zároveň budu ze srdce vděčná za reakce, jak se Vám dnešní podcast líbil, jakou jednu větu nebo myšlenku si odnášíte právě a zrovna Vy.
Jestli ještě nejsme v kontaktu, tak si mě určitě najděte na jakékoliv síti, kterou používáte, LinkedIn, Facebook, Instagram, kde denně sdílím inspiraci a kousek sebe. Mrkněte také na můj web www.petrabouskova.cz.
