#46: FLIPCHART (1/3) Kdy jej použít a kdy se na něj vykašlat?

Můj podcast můžete poslouchat i zde:


Flipchart. Jednoho krásného dne, a to přesně 8. května 1913, napadlo Johna Henryho Pattersona, zakladatele ohromné společnosti National Cash Register Company, vzít pořádné kusy papíru, přichytit je na tabuli a začít na ně psát. Takhle primitivně vznikl jeden z nejsilnějších nástrojů prezentování. Věřte mi, když flipchart používáte správně, může se z něj stát o dost lepší prezentační pomocník než nějaký PowerPoint nebo Prezi. Proč? No, protože flipchart umožňuje zábavně okamžitě vtáhnout Vaše publikum do hry, Vy vlastně umožníte lidem naživo vidět proces tvorby celé prezentace, ukážete jim, jak nad danou věcí přemýšlíte… Ale… Musíte flipchart používat správně a ve správnou chvíli, protože jinak můžete taky celou Vaši prezentaci zabít.

Už jsem školila a koučovala celkem v dost firmách, a tak vím, že existují pouze dva přístupy k flipchartu. Buď ji firmy berou jako takovou šlapku prodejnou, která se hodí na všechno. Často tak flipchart stojí v zasedačce blízko stolu, má na sobě milion popsaných papírů, chybí čisté papíry a fixy jsou poházené všude kolem, vypsané, celkově k ničemu. Nebo je to taková myška šedivka, flipchart se krčí někde smutně vzadu, je zaprášený, papíry zažloutlé a fixy vyschlé nebo žádné.
Za mě obojí blbě, protože ne na všechno se flipchart hodí, a zase, když už ho v zasedačce máme, tak je škoda se pořád jen slepě soustředit na slidy a prezentační plátno.

KDY HO TEDY POUŽÍVAT?
Tak jako logicky, to Vám asi dojde, flipchart je použitelný v momentě, kdy máte v zasedačce jednoho člověka až 30 lidí, tam je ještě šance, že jste schopni flipchart umístit tak, aby na něj všichni viděli. Když máte víc lidí, tak se na něj vykašlete, protože ať se budete snažit sebevíc, nikdy na něj neuvidí všichni.

Prima, přednášíte tedy pro méně než 30 lidí… Kdy se tedy vrhnout k flipchartu?

K flipchartu se vrhněte…
1. KDYŽ MÁTE DLOUHOU PŘEDNÁŠKU
Je dokázáno, že pozornost Vašeho publika klesá zhruba po 10 až 15 minutách, po každém tomto časovém úseku je potřeba pomyslně zmáčknout tzv. „knoflík pozornosti“. Knoflík pozornosti může být třeba otázka do davu, může být video, těchto knoflíků pozornosti existuje celý seznam, který dávám lidem na svých koučincích a workshopech, a patří sem změna vizuálního prezentačního kanálu. To znamená, po nějaké době se prostě seberete, přestanete jen hystericky překlikávat slidy, odeberete se k flipchartu a pokračujete svou prezentaci u něj. Publikum si řekne: „Aha, hustý, něco se děje, něco novýho!“ Otáčejí hlavy, zaostřují na Vás a šup, máte zpět jejich pozornost.

Osobně doporučuju práci s flipchartem třeba po obědě, protože po obědě nastává tzv. „Schnitzel koma“, tam těch zmiňovaných 15 minut u těch lidí prostě neudržíte. Po obědě, pokud nenalejete do svého publika kafe, nebo jej nerozhýbete vášnivou diskuzí, úkolem, faktickým pohybem (tzn. že je necháte se třeba zvednout, někam se přemístit), nebo právě změnou vizuálního prezentačního kanálu, tak Vám tam usnou, ani nebudete vědět jak. Proto vždy po obědě zařaďte něco interaktivního – třeba brainstroming u flipchartu. Pokud tedy máte delší přednášku (což beru od 45 minut výš), doporučuji sem tam zařadit práci s flipchartem.

K flipchartu se vrhněte…
2. KDYŽ SE ZASEKNETE
Minulý týden jsem koučovala dva strašně šikovné manažery z Merkle a připravovala je na konferenci Future Summit. V jeden moment se mi kluci zasekli, nemohli jsme přijít na to, jak efektivně strukturovat třetí část jejich výstupu. Jestli zde použít příběh s klientem avatarem, nebo naopak to pojmout jako nejčastější otázky klientů při nasazování jejich softwaru. No, dřepěli jsme tam, pili kafe, zírali do slidů a pak, pak jsem prostě v jeden moment zavelela, kluky jsem jsem násilím zvedla ze židle, vrazila jim fixy a všichni jsme šli k flipchartu. Už jen ten pohyb nám pomohl, je obecně známo, že se daleko líp přemýšlí ve stoje nebo při chůzi, okysličí se nám totiž mozek a myšlenky daleko líp proudí. I proto je mimochodem hitem poslední doby dělat „Stand-up meetingy“ vlastně ve stoje.

Kluky jsem oba postavila k flipchartu a donutila jsem je si tam napsat, vizualizovat červenou fixou, jaký je hlavní záměr třetí části prezentace, jaká je ta klíčová myšlenka, kterou chtějí, aby jejich publikum pochopilo. Mezitím jsme popocházeli kolem flipchartu, kreslili diagramy, různý kolečka, obdélníky, čtverce, šipky, odrážky – až nám z toho úplně nádherně vykrystalizovala jasná struktura finálního tématu. A stačilo fakt jen zvednout zadky a začít to ve velkým vizualizovat na pořádnej kus papíru.

K flipchartu se vrhněte…
3. KDYŽ POTŘEBUJETE VÍCE VSTUPŮ NEBO PŘEDNÁŠÍTE „NABALOVANĚ“
Flipchart je fantastický, když máte třeba tzv. brainstorming session, tzn. že něco vymýšlíte s více lidmi. Pak je geniální vzít si ty klíčové lidi (2–3 lidi), každému dát fixu, jinou barvu, postavit je k flipchartu a následně moderovat, jak a kdo píše na flipchart. Výborně se takhle třeba vymýšlí flow procesů, strategie, kreslí se hromadně diagramy. To, co dělá tento proces tak efektivní, je to, že všichni jsou součástí procesu, diagram je krásně přehledný, velký a zároveň všichni stojí, popocházejí, okysličuje se mozek a nápady přicházejí samy.

Jen bacha na to, tady je tedy důležité vždy včas odhadnout moment, když je potřeba počmáraný papír vyměnit za čistý, jinak je v tom hrozný bordel. Doporučuji vyměnit papír po jednom rozsáhlejším diagramu nebo v momentě, kdy máte tendenci použít třetí barvu, jinak se v tom ztratíte. V ten moment se zastavte a řekněte si: „Aha, já chci používat třetí barvu jen kvůli tomu, že tam toho je už moc, to raději otočím papír.“ A opravdu ten papír otočte. Nebo je tu druhá poučka – měníme list papíru po 20 heslech.

A to tzv. „nabalovací“ přednášení jste se mnou zažili, jestli jste se mnou měli koučink nebo workshop prezentačních dovedností. Vědomou řeč těla vždycky vysvětluju na flipchartu, na začátku namaluju hrubý obrys postavy, a potom postupně nabaluji témata, postupně kroužkuji, domalovávám a vizualizuji, na jakou část se budeme soustředit (hlava, krk, ramena, ruce, nohy). Zkoušela jsem daný postup aplikovat i do slidů, ale ve finále s tím bylo akorát mazec práce a efekt menší.

SKVĚLÁ NOVINKA PRO VÁS
Když už tu zmiňuji řeč těla, tak bych se Vám moc ráda pochlubila, že po dlouhém půl roku práce jsem vypustila do světa vylepšený online kurz „Řeč těla od hlavy až k patě při prezentování, kde Vás teď ještě lépe provádím celým procesem získání sebevědomí při prezentování za každé situace, a to jednoduše tím, že Vás naučím, jak přesně hýbat rukama, chodit, sedět, jak prezentovat naživo i online tak, abyste na sebe po skončení prezentace opravdu mohli být hrdí.

Paráda, teď víte, kdy používat flipchart a kdy se na něj naopak vyprdnout a zůstat u slidů. Příště se podíváme na praktické vychytávky, které z Vás udělají flipchartovou prezentační hvězdu a Vy se do té šlapky prodejné (nebo myšky šedivky) prostě zamilujete.

Znáte někoho komu by tyto články a podcasty mohly pomoci? Kdo by v nich našel inspiraci?
Sdílejte je prosím se svými kolegy, přáteli, s rodinou. Zároveň budu ze srdce vděčná za reakce, jak se Vám dnešní podcast líbil, jakou jednu větu nebo myšlenku si odnášíte právě a zrovna Vy.

Jestli ještě nejsme v kontaktu, tak určitě si mě najděte na jakékoliv síti, kterou používáte, LinkedIn, Facebook, Instagram, kde denně sdílím inspiraci a kousek sebe. Zároveň každé úterý dopoledne posílám svým odběratelům newsletterů, nálož tipů a triků do emailu. Mrkněte na web www.petrabouskova.cz

VAŠE ÚTERNÍ DÁVKA INSPIRACE:

Prezentační newslettery

Těším se příště, hvězdy!