#52: CO JE TO LÁSKA? (4/4) Rozchod, oxytocin a láska do konce života

Můj podcast můžete poslouchat i zde:


Totálně v tom lítám. Hele, spadla jsem do toho, ani nevím jak. Nečekala jsem to, bylo to jako blesk z čistého nebe, zasáhla mě láska. Tahle láska mě totálně zdrtila. Když ho vidím, samou láskou nedýchám. Hořím vášní. Jsem šílená láskou. Jsem posedlá láskou. Jsem nemocná láskou. Jsem absolutně beznadějně zamilovaná. Bolí mě srdce. Moje srdce se rozletělo na kousky. Nemůžu spát, jíst, myslet. V podstatě, když se nad tím zamyslíte – tak připodobňujeme mezilidskou lásku buď k extrémnímu násilí nebo k devastující nemoci. Dnes tomu nebude jinak, půjdeme na dřeň…

V minulém podcastu, v podcastu #51 jsme se zblízka podívali na první dvě fáze lásky, na spalující opojný sexuální chtíč a zamilované šílenství. Dnes si budeme povídat o tom, jak to s Vámi může zamávat, když se právě v období zamilovaného šílenství rozejdete…

Průšvih období zamilovaného šílenství nastane v momentě, když si se svým partnerem řeknete  to známé „Musíme se rozejít…“ a vypaříte se mu ze života (nebo on Vám). Protože, jak jsem říkala, Vy máte naspeedovanou továrnu na tvorbu dopaminu, dopamin, to je vášeň, motivace, chtíč, soustředěnost, potřebujete neustále nové a nové dávky své drogy, potřebujete být na blízku lásce Vašeho života… No a najednou je partner fuč, ale továrna chce pořád frčet. A jak jí doplníte dávky pohonu? Začnete na daného člověka toužebně vzpomínat: „Jaké to bylo a jaké to mohlo být… A jak se tam usmál a tady se mě dotknul.“ Takže místo toho, abyste na člověka co nejrychleji zapomněli, tělo Vás nutí na něj neustále vzpomínat.

A zároveň je dokázáno, že toto centrum je tím víc aktivní, čím méně je Váš cíl dosažitelný. A tady máme až sžírající lásku lidí, kteří mají vztah na dálku a vidí se jenom jednou za čas, nebo tu máme nevěru (chlap si najde milenku a milenka trpí, protože moc dobře ví, že nemůže na 100 % dostat to, co chce), nebo tu máme právě rozchod. Rozchod je vždy bolestný pro obě dvě strany, já osobně nevěřím na tzv. „oboustranný rozchod“ aneb „my jsme se domluvili“, podle mě rozchod je vždy více inicializovaný jednou nebo druhou stranou, to mi prostě nevymluvíte. Ale kdo jste zažil třeba nečekaný, nárazový rozchod v tomto období, tak se vsadím, že si to moc dobře pamatujete, jaká to byla muka.

Proběhl experiment, během kterého se skenovaly mozky v magnetické rezonanci údajně šíleně zamilovaných lidí a všichni dostali na konec průzkumu jednu otázku a to: „Zemřel byste pro svého partnera?“ A všichni do jednoho, okamžitě odpověděli „Ano!“ Ale šokující na tom je, že všichni to brali tak automaticky, jako kdybyste se jich zeptali: „Prosím tě, podáš mi tu tužku?“

A to je taky jeden z rozdílů mezi stádiem sexuálního chtíče a stádiem šílené zamilovanosti, protože když s někým chcete souložit a máte tam jenom ten adrenalin, stresovou reakci, a teď se ho zeptáte, jestli se s Vámi vyspí a on Vám řekne, že ne – tak automaticky neskočíte pod auto, protože Vy si prostě potřebujete užít, takže si jdete hledat jiný objekt. Kdežto šílená zamilovanost, tady už máme (jestli si pamatujete z podcastu #50 teorii trojúhelníkové lásky, mimochodem doporučuju si poslechnout nebo přečíst) nejen vášeň, ale i tu intimitu, sblížení, Vy máte pocit, že tenhle jediný člověk na světě Vám rozumí, Vy jste jedno tělo a jedna duše a tato představa se hůř psychicky opouští, obzvlášť když máte mozek na kaši díky fenylethylaminu.

Chemická perlička k rozchodům – při rozchodu v tomto období se nám aktivuje i ta část mozku, která má na starost kalkulaci zisku a ztrát. Vy si pořád přehráváte, co se stalo špatně a co se stalo dobře, je to stejné centrum mozku, které se zapne, když jdete do nějaké výzvy, změny, kdy vyhodnocuje všechna pro a proti. Rozchody, ať už jsou v jakémkoliv období, jsou zatěžkávací zkouškou a jsou vždycky náročné. Rozchod je z neurochemického hlediska podobný abstinenčním příznakům závislosti na kokainu.

Mám kolem sebe pár lidí, kteří si nesou z minulých vztahů třeba to, že někomu hrozně ublížili a tak se zablokují a už se nechtějí zamilovat, protože se hrozně bojí, že zase někomu ublíží. Anebo naopak, jim bylo ublíženo, oni ví, jak se kvůli lásce dá trpět a tak se sami do sebe uzavřou a řeknou si: „Hele, radši to nebudu ani pokoušet, co kdyby to znova bolelo.“

Teď tu sama odkryji kus sama sebe, třeba tento příběh někomu pomůže… Já jsem zářným příkladem tohoto bloku, dlouho jsem si to nesla a můj současný přítel si se mnou docela vytrpěl, protože já si vždycky něco našla a chtěla jsem utéct, než do toho úplně spadnu, protože je přece lepší: „Utéct dřív, když to bude jenom trochu bolet, než utéct později, než to bude bolet hodně.“ A díky bohu za občasné kopance do zadku od mých nejlepších kamarádek a zároveň trpělivost mého přítele, protože to nemuselo vůbec tak šťastně dopadnout, jak to dopadlo. A jestli mě poslouchá někdo, kdo cítí, že je třeba v podobné situaci a má strach, tak já bych mu poradila: „Jdi do toho naplno, protože do lásky nejde jít jenom tak napůl, tak trochu. A někdy je daleko lepší otevřít své srdce naplno a lítat a případně si nabít hubu, než celý život opatrně kulhat.“

Navíc, je to kruh rozchodů. Na jedné vysoké škole byl veden průzkum, kdy se vědci ptali vysokoškoláků na mnoho otázek, včetně dvou. Jedna z otázek byla: „Byl jste někdy bolestně odmítnut někým, koho jste opravdu miloval?“ a druhá otázka zněla: „Odmítl jste bolestně někdy někoho, kdo Vás opravdu miloval?“ Na obě otázky 95 % studentů odpovědělo ANO. Z mého pohledu je to nekonečný kolotoč, sami několikrát za svůj život zlomíme několik srdcí a zase někdo je zlomí nám a takhle to jde pořád dokola. Na toto téma je ale expertem pan Petr Casanova, který pomohl již sta tisícům lidí překonat jejich bolest z rozchodu pomocí knih, časopisů a podcastů.

Jdeme na třetí stádium!
OXYTOCINOVÝ VZTAH
V této fázi, asi po tom buď roce, nebo maximálně 2,5 letech, je fenylethylamin nahrazen oxytocinem a oxytocinu se říká krásně, to je „hormon mazlení“.

Tady mluvíme o objímání se, dotýkání se, už nemusíte na sebe hopsat jako zvířata, ale stačí Vám nějaká frekvence sexu. (Kdyby Vás zajímalo něco víc o sexu a frekvenci sexu, jak se třeba sladit se svým partnerem, když jeden chce víc a druhý míň, tak si stoprocentně poslechněte snad moje nejpopulárnější podcasty, a to podcast #14, podcast #15, podcast #16 a podcast #18 s názvem Tak nějak normálně o sexu, kde první 3 podcasty se zabývají právě tématem zdravé frekvence sexu a poslední podcast, ta 18tka, je o ženském orgasmu.)

Mimochodem, tomuto hormonu se dříve říkalo „hormon pro starost o potomky“, protože oxytocin se Vám vylučuje do krve asi do 4 let vztahu, což je tak akorát pro to, abyste zplodili děti a už jste se o ně jenom starali.

Údajně poslední fází lásky je tzv. fáze:
VZTAH DO KONCE ŽIVOTA
„Ahoj, moje jméno je Petra a jsem závislá, po 4 letech jsem přešla na jednu z největších drog a tou jsou endorfiny, tzv. hormony věrnosti.“ Oxytocin, hormon mazlení, je pryč, stejně jako tendence se neustále mazlit, a my se ve vztahu cítíme dobře kvůli úplně něčemu jinému. Je to pocit bezpečí, jistoty, stability, daný hormon navíc působí antistresově a uklidňuje.

A nádherné na tom je, že údajně čím déle jste se svým partnerem, tím více se Vám vyplavuje, a to je přece krásné. Proto je tam veliký smutek, když třeba v 80 nebo v 85 letech umře babičce děda nebo dědečkovi babička, protože v krvi už je velká stabilní hodnota hormonu věrnosti.

Na jednu stranu vědci tvrdí, že v každé fázi lásky procházíte jinými stavy, vyplavují se jiné hormony, ale nejnovější studie zkoumají stav údajné naprosté zamilovanosti i třeba po 25 letech vztahu. V poslední studii, kterou jsem našla, bylo zkoumáno 5 lidí, kteří neoblomně tvrdili: Jsem stejně zamilovaný jako před 25 lety. Nelhali, magnetická rezonance prozradila, že při pomyšlení na jejich polovičky se jim opravdu zapínají stejné oblasti mozku, které jsou spojené s šílenou zamilovaností. Takže to jde a nemusíte jít rigidně dle tabulek.

Dámy a pánové, posluchači a posluchačky, tímto končíme čtveřici podcastů o lásce, kdy mě bavilo si jak o lásce hledat informace, tak sbírat subjektivní vazby a názory na to, jak vnímají lásku moji kamarádi, tak samotné nahrávání ve studiu. Já Vám všem přeji život plný lásky, protože bez ní (v jakékoliv podobě) to prostě nejde.

Jestli ještě nejsme v kontaktu, tak určitě si mě najděte na jakékoliv síti, kterou používáte, LinkedIn, Facebook, Instagram, kde denně sdílím inspiraci a kousek sebe. Zároveň každé úterý dopoledne posílám svým odběratelům newsletterů nálož tipů a triků do e-mailu. Mrkněte na web www.petrabouskova.cz.

VAŠE ÚTERNÍ DÁVKA INSPIRACE:

Prezentační newslettery

Těším se příště, hvězdy!